Velikonoce – jaký je původ Velikonoc a velikonočních zvyků?

A jsou tu další Velikonoce. A stejně jako minulý rok, ani letos zřejmě neproběhnou se všemi obyčeji, na které jsme si už zvykli. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, odkud se vlastně velikonoční zvyky vzaly, a co původně znamenaly? A jaký je vlastně původ Velikonoc jako takových? Dovolte nám pár historických skutečností.

clanek_001

Dávání dárků

K pěkným velikonočním zvykům patří i dávání různých malých dárků a pozorností. I my jsme si pro Vás připravili malý dárek ve formě slev na rolety Den a noc.

Jaro spolu s Velikonocemi mohou být vhodným časem, kdy více myslíte na výzdobu bytu, a možná je to i čas na větší změny – vymalujete, doplníte nějaký kus nábytku nebo vyměníte staré žaluzie za rolety Den a noc. Právě teď je dobrý čas na jejich nákup se slevou až 45 %.

Jak slevu 45 % získáte?

V první řadě Vás potěšíme informací, že základní a nejmenší sleva na téměř jakoukoli roletu Den a noc činí 41 %. Stačí jít na náš e-shop, vložit do košíku libovolnou roletu, na kterou se sleva vztahuje, nezávisle na jejích rozměrech, typu kazety nebo použité látce a sleva 41 % se automaticky započte.

Chcete více? Jestliže svůj nákup zdvojnásobíte na hodnotu 10 000 Kč, přidáme dalších 7 % a Vy se tak dostanete na oněch 45 % slevy na celý nákup.

Nabídka platí pro 98 % všech produktů na našem e-shopu s výjimkou příslušenství jako řetízky, závaží apod.

Původ slavení Velikonoc

V dnešní době jsou Velikonoce považovány za největší církevní křesťanský svátek celého roku. Věřící křesťané si připomínají slavné vzkříšení Ježíše Krista. Slaví je ale i ti, kteří nejsou nábožensky založeni. Pro ně jde hlavně o oslavu příchodu jara a nového života. A svým pojetím jsou vlastně mnohem blíže k původnímu významu tohoto svátku.

Jak uvádí Encyclopædia Britannica, řada velikonočních tradic má s Ježíšovým vzkříšením „pramálo společného; jsou totiž převzaté z lidových zvyků“. Vezměme si například oblíbené velikonoční symboly – vejce a zajíčka. V knize Církevní rok a lidové obyčeje od Vlastimila Vondrušky se píše: „Od pohanských dob bylo vejce symbolem života, snad právě proto se spojovalo s oslavou jara.“ A The Encyclopedia of Religion uvádí: „Zajíc byl známý jako neobyčejně plodné zvíře, a tak symbolizoval příchod jara.

Profesor Philippe Walter, odborník na středověkou literaturu, vysvětluje, jak různé lidové zvyky pronikly do oslav Velikonoc. Napsal, že „v době, kdy se pohanskému náboženství dávala křesťanská podoba, bylo snadné propojit motiv Ježíšova vzkříšení s pohanským svátkem, při kterém se oslavoval přechod ze zimy, symbolizující smrt, do jara, představujícího život“. Walter dodává, že to byl zásadní krok při začleňování křesťanských svátků do pohanského kalendáře. Otevřel dveře hromadnému obracení pohanů na křesťanskou víru.

Význam velikonočních zvyků

Také velikonoční zvyky odkazují spíše na mnohem starší tradice, než jsou počátky křesťanství. Samotný název Velikonoc, pomlázka z vrbového proutí, polévání vodou a všude přítomná vejce a králíci – nic z toho vlastně nepoukazuje na křesťanský původ.

Název

Český název odkazuje opravdu na Velkou noc a tím i na vzkříšení Krista. Nicméně v anglosaských jazycích se Velikonocům říká Easter nebo podobně. Kořenem tohoto názvu je buď jméno anglosaské bohyně jara Eostre, nebo fénické bohyně plodnosti Astarte, známé též jako Ištar nebo Aštoret.

Původně šlo tedy o oslavy příchodu jara a plodnosti, spojené s uctíváním bohů a bohyň s tím spojených.

Zajíci a králíci

Už jsme zmiňovali velkou plodnost těchto hlodavců. Díky tomu se kvalifikovali na nejvhodnější zvíře pro oběti, které se přinášely pohanským bohům. Jinde se naopak jako božstvo uctívali.

Mimochodem, věděli jste, že Bible v 3. Moj. 11:6 řadí králíka a zajíce mezi nečistá zvířata?

Vejce

Opět symbol plodnosti. Zajímavé je i spojení vajec a zajíců. Velikonoční zvyk hledat vejce, která snesl velikonoční zajíc, je pozůstatek rituálu plodnosti. Lidé v některých kulturách byli přesvědčeni, že malovaná velikonoční vajíčka „mohou magickým způsobem zajistit štěstí, úspěch, zdraví a ochranu“.

clanek_002

Pletená pomlázka

Slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomladit a šlehání dívek symbolizuje předání svěžesti a pružnosti, síly a zdraví z mladého jarního prutu. Související význam má i odkaz na slovo „mlází“: houští z čerstvě zelených, tedy mladých, výhonů rostlin.

Historicky jde opět o oslavu mladosti, života a síly, zejména plodivé síly. V historii se při rituálech plodnosti provozoval sex, a tím se oslavovalo příslušné božstvo. Časem představovala pomlázka či svazek proutí falický zástupný symbol, kterým se děvčata proháněla.

Polévání vodou

Představuje-li pomlázka falický symbol při rituálu plodnosti, je to, že dívky polévají chlapce vodou, celkem jasná odezva, odkazující na fyziologickou reakci ženy při sexuálním vzrušení.

Pečení beránka

V době, kdy měli být Izraelité zachráněni z Egypta, dostali pokyn zabít beránka, upéct ho a ve spěchu ho sníst. Ještě tu noc je pak Faraon propustil. Každoročně si to měli připomínat slavností Pesach. Poslední večer před svým zatčením slavil tuto slavnost i Ježíš se svými učedníky. Od té doby je to známo jako poslední večeře Páně.

Dnes by měl málokdo příležitost pořídit celého beránka, a ještě aby ho měl kde upéct. Pečou se tedy beránci ze sladkého těsta a vhodně tak připomínají oběť Ježíše.

Slavte Velikonoce po svém

Ať už slavíte Velikonoce z jakéhokoliv důvodu, nenechte si je ničím zkazit. Ani vládními opatřeními proti šíření koronaviru, ani naším odhalením původu některých zvyků. Ať už jsou pro vás Velikonoce oslavou jara, vzkříšení našeho spasitele nebo jen obdobím, kdy můžete více času trávit se svými milými, užijte si je, jak nejlépe můžete.